ŘÍKANKY K PÍSMENKŮM

A

Ách, ách, ách,Adam nerad hrách.
Má rád jenom banány náš Adámek zmlsaný!

B

Běží beran z kopečka,za beranem ovečka.
Běží, běží ....... bác a leží!

C

Cilka cucá cukroví, cvrček cvrčí ve křoví.
V Cidlině candát cachtá se, cibule cestou svléká se.

Č

Černá čára, bílá čára, Čeněk na čtvrtku si čmárá.
Počmáral už čtyři bločky, čmárá čápy, čmárá kočky.

D

Dneska děda dostal dárky: dort a dýmku a dva párky.
Dort dal Dáše, párky Doře. Dík za dýmku, dýmá dobře.

E

Emilenka, Emila, sedm dní se nemyla.
Edovi se v elektrice nezalíbila.

F

Flétna, fagot, fujara, s fábory jdou do jara.
Flétna píská, fagot bručí, fujara se foukat učí.

G

Šla gorila v gumáku, koupit za groš šumáků.
Jedla guláš s paprikou, měla žízeň velikou.

H

Hádali se hafani, o hladovou snídani.
O holou kost. Ham, ham .... a dost.

CH

Chlapci z Chlumce, chytli sumce.
Chlapák! - vážil čtyři unce.

I

Instalatér Ivan, má indický divan.
Od fakíra z Barmy, za opravu karmy.

J

Jede Jitka do Jičína, má jablíčko k svačině.
Než ho dojí, vláček stojí, jejda - a jsme v Jičíně.

K

Kutálí se klubíčko. - zkus mě chytit kočičko!
Kotě v koutě kouše drápek:  - kouknu se ti na kabátek!

L

Lávka, larva, labuť, len, když se spleteš, musíš ven!
Liška, lípa, lupen, lať, Až to řekneš, tak se vrať.

M

Meluzína, meluzína, mete mouku do komína.
Meluzína s metelicí - město mizí pod čepicí.

N

Nosorožec s norkem,nesli nůši s pórkem.
Nevím nač jej hromadí,neboť pórek neradi.

O

Šel osel s oslicí, vysokou ostřicí.
Odvahu oslice, ostrá je ostřice.

P

Pouť je pusa od perníku, pušky, pendrek, panoptikum.
Provazochodci a psíci,přestrojení pidižvíci.

R

Řekni, Rudo: ryba, rak, rohlík, hrnec, srnec, prak.
Až to řekneš desetkrát, bude tě mít ráček rád.

Ř

Řekni mi Řehoři, proč v řece nehoří.
Proč křupe ředkvička, proč jiskří jiskřička.

S

Soudek soudku posmívá se : - Slušné bříško, kde se pase?
Tam kde tvoje, sousede, podívej se na sebe!

Š

Šly myšky na šišky, svlékly si kožíšky, šup s nimi do šípků, jak kočka do sklípků.Šípky nato tata, byly do chlupata!

T

Táta plete tetu Květu, s kterou troubí na trumpetu,
a to není příjemné,teta umí táta ne.

U

U je kousek olůvka, obrácená podkůvka.
U je ucho, úsměv koutků, U jsou ústa do kornoutku.

V

Vpravo hleď, vlevo v bok, když vám velím, držte krok.
Vzpor a vztyk, zákryt těl, velí vám váš velitel.

Z

Zeptejte se zajíce, zda si zouvá střevíce.
Zasměje se, zadupá, zatřese se chalupa.